Úřady

• Na ohlášení úmrtí neexistuje zákonem stanovená lhůta, je ovšem dobré tak učinit co nejdříve.
  
• Na matrice obecního úřadu vám vystaví úmrtní list, který budete potřebovat na dalších úřadech.
  
• Odevzdejte doklady zemřelého na příslušných úřadech (občanský průkaz, řidičský průkaz, pas).
  
• Nepodceňte splnění povinností vůči finančnímu či živnostenskému úřadu, České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, mohl by začít naskakovat dluh, u kterého by se muselo zpětně řešit jeho smazání.

 

Zařizování pohřbu a výběr pohřební služby

Zařizovat pohřeb je smutná povinnost, ale také vyjádření úcty a respektu k zesnulému. Profesionální pohřební služba by s veškerými náležitostmi, které to obnáší, měla velmi pomoci. Její výběr je zcela na rodině zemřelého.  

Nemusí mít sídlo v místě bydliště zesnulého, ani to nemusí být ta nejbližší dostupná. Dbejte proto spíše na to, jak profesionálně na vás působí, jaký je její přístup a jak se shoduje s vaším přáním.  

Asociace soukromých pohřebních služeb doporučuje se při výběru držet těchto zásad: 

- pohřební služba by měla mít mnohaletou tradici; 

- její ceny by měly být transparentní a konečné; 

- při sjednání pohřbu musí sepsat pohřební služba Smlouvu o poskytování pohřebních služeb, fakturu, příjmový pokladní doklad (při platbě v hotovosti) a také objednávku služeb a materiálu. Asociace doporučuje, že pokud jeden z těchto dokumentů nevydá, měli byste jím hned jinam; 

- na požádání by vám také měli ukázat kopie velkých technických, kde by mělo být uvedeno, že auta jsou jejich (ne v pronájmu) a že se jedná o pohřební vozidlo; 

- pohřební služba by měla být schopna zajistit kompletní servis – zajištění smutečního obřadu včetně kremace či vykopání a spuštění do hrobu, výrobu parte, zajištění květin a věnců, nabídku okrasných uren, zajištění hrobového místa apod.; 

- mnohé napoví také profesionální a etické chování pracovníka pohřební služby a čistota a úprava kanceláře. 

Úmrtí doma 

Při úmrtí v domácím prostředí je nutné zavolat záchrannou službu, resp. lékaře, který vystaví potvrzení o prohlídce mrtvého, takzvaný ohledací list. Tento dokument se předává následně matrice společně s občanským průkazem, rodným a oddacím listem zemřelého. Některé pohřební služby odevzdání matrice zařizují.  

Na ohlášení úmrtí neexistuje žádná zákonem stanová lhůta. Je sice vhodné kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu hned, ale lékaři obvykle pochopí zpoždění, aby se mohli pozůstalí s nebožtíkem rozloučit. Úmrtí v noci je možné hlásit ráno. 

Lékař také může rozhodnout o případné pitvě. V tomto případě na náklady pojišťovny zemřelého převeze jím vybraná pohřební služba – to ovšem neznamená, že byste si u ní museli objednat pohřeb.  

Pokud pitva nařízena není, zavolejte vámi vybranou pohřební službu, ta zemřelého transportuje. Je dobré přichystat pro zesnulého vhodné oblečení k poslednímu rozloučení.  

Pokud je smrt přirozená, například očekávaná v souvislosti s dlouhou nemocí, nemusíte volat záchrannou službu okamžitě. Můžete se ze zesnulým rozloučit či zavolat kněze. 

Při úmrtí ve zdravotnickém či sociálním zařízení 

I v tomto případě si volíte pohřební službu podle své preference. Předejte při vzájemném setkání vhodné oblečení pro zemřelého.  

K vyřízení náležitostí na matrice je třeba pohřební službě dodat tyto dokumenty: ohledací listy (ty zpravidla zdravotnické či sociální zařízení předává matrice, resp. pohřební službě samo), občanský průkaz, rodný list a oddací list zesnulého, kopii rodného listu a občanského průkazu zařizovatele pohřbu. Po vyřízení úmrtního listu odešle matrika na adresu zařizovatele pohřbu zpět veškeré dokumenty, jako je úmrtní list, rodný list nebo oddací list. 

Může se stát, že pracovníci zdravotnického nebo sociálního zařízení zavolají sami pohřební službu. Ovšem je zcela na vás, zda pohřeb svěříte jí nebo objednáte smuteční obřad u pohřební služby, kterou sami vyberete.  

Pohřeb 

Podobu pohřbu lze individuálně přizpůsobit přání rodiny i zemřelého, pokud jej dříve vyslovil. Dnes se pohřby nemusí omezovat pouze na konání v obřadní síni, hřbitově nebo v kostele. Je řada alternativních možností, které lze s pohřební službou společně domluvit. Může to být rozloučení na zahradě, v přírodě, v domácím prostředí. Záleží na Vaší představě a vůli pohřební služby. Vaše přání se nebojte vyslovit a požádat o alternativní formu.  

Při jednání s pohřební službou si vezměte již zmíněné dokumenty, tedy především občanský průkaz zemřelého, rodný a oddací list zesnulého, občanský průkaz osoby, který pohřeb vyřizuje, a případně také oblečení pro zesnulého na den obřadu.  

Placené volno na pohřeb 

Zákon umožňuje využít až tři dny placeného volna v souvislosti s úmrtím blízké osoby a pohřbu. K získání placeného volna na pohřeb potřebujete potvrzení o účasti na pohřbu, které Vám vydá každá pohřební služba.  

V případě úmrtí blízkého příbuzného (manžel, manželka, dítě) máte nárok na dva dny placeného volna a jeden den na pohřeb. Celkem tedy vzniká nárok na 3 dny volna.  

Jedná-li se o úmrtí rodičů, sourozenců, prarodičů, švagra, švagrové, tchána, tchýně, máte nárok na jeden den volna na pohřeb. Pokud někomu z těchto osob pohřeb zařizujete, vzniká nárok i na den volna na zařízení pohřbu, dohromady tedy 2 dny.  

Státní příspěvek na pohřeb neboli pohřebné 

Stát poskytuje jednorázový příspěvek, kterým lze pokrýt náklady v souvislosti s pohřbem. Nárok na tento příspěvek má ten, kdo vypravil pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Příspěvek se vyplácí jednorázově ve výši 5000 korun. Informace MPSV k pohřebnému naleznete zde.

 

Matrika 

Matrika obecního úřadu vystavuje úmrtní list. Na jeho vyřízení potřebujete občanský průkaz zesnulého, kopii rodného listu a oddacího listu (nebo originály s tím, že kopii udělá úřad). Matrika předá úmrtní list tomu, kdo prokáže na jeho vydání právní zájem nebo kdo žil se zemřelým v době jeho smrti ve společné domácnosti anebo osobě, která zařizuje pohřeb.

 

Česká zpráva sociálního zabezpečení 

Je třeba odhlásit zesnulého manžela z České správy sociálního pojištění? 

Není třeba aktivně odhlašovat, hlášení úmrtí je povinností úřadů pověřených vedením matrik. Ty oznámí tuto skutečnost ČSSZ zhruba do dvou týdnů po zápisu do matriky. 

Někdy však existují praktické důvody, kdy se doporučuje pro jistotu úmrtí nahlásit, například u výplaty důchodu manžela na bankovní účet. 

V případě, že byl zesnulý OSVČ (živnostník), správa sociálního zabezpečení se o úmrtí dozví z registrů a ke dni úmrtí samostatně výdělečnou činnost zemřelého sama ukončí. 

Informace jsou na webových stránkách ČSSZ k dispozici zde

Jak se vyrovnat s Českou správou sociálního zabezpečení při přeplatku/nedoplatku? 

Postup se liší podle toho, o jaké závazky nebo přeplatky se jedná. Pokud přeplatek vznikl tím, že byl důchod odeslaný na účet manžela po jeho úmrtí, potom ho má povinnost vrátit osoba, která měla právo disponovat s peněžními prostředky na účtu zemřelého. Nemusí se tedy nutně jednat o vdovu, ale často to tak bývá. Stejně se postupuje i v případě, že je důchod vyplacený v hotovosti a vdova ho převzala.  

V případě, že byl zesnulý osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), řeší se závazky, ale i přeplatky ze samostatné výdělečné činnosti vůči správě sociálního zabezpečení v rámci dědického řízení.  

Jaké dokumenty by měla vdova mít, pokud žádá o vdovský důchod? 

Na vdovský (či vdovecký) důchod není automatický nárok. Manželka (manžel) musí splnit zákonné podmínky. Nárok vzniká pouze tehdy, když byl zemřelý poživatelem starobního důchodu nebo invalidního důchodu nebo ke dni úmrtí splnil podmínky na starobní nebo invalidní důchod nebo došlo k úmrtí v důsledku pracovního úrazu. 

O vdovský či vdovecký důchod je třeba vždy požádat. Žádost sepisuje s pozůstalou manželkou okresní správa sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště. 

K žádosti je třeba předložit především doklad totožnosti žadatele, úmrtní list zesnulé osoby a popřípadě oddací list. Pokud zemřelý manžel dosud nepobíral vlastní důchod, předkládají se rovněž doklady zesnulého, například doklad o studiu, vojenské službě, rodné listy dětí, evidenční list od posledního zaměstnavatele a jiné, které jsou zapotřebí k výpočtu starobního nebo invalidního důchodu, z něhož je následně vypočítáván důchod pozůstalostní. Příslušná správa sociálního zabezpečení by vám s tím měla vždy poradit. 

Vdova, která uplatňuje nárok na pozůstalostní důchod z pojištění zesnulého manžela, kterým byl OSVČ, za něho může podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ. K jeho podání je vhodné předložit úmrtní list zemřelého a průkaz totožnosti. 

Veškeré praktické informace k pozůstalostním důchodům naleznete zde

 

Finanční úřad 

Finančnímu úřadu by se úmrtí (pokud byl zesnulý plátce daně) mělo podle zákona oznámit do 15 dnů a učinit tak má člověk, který pozůstalost spravuje. I když finanční úřad může v případě prodlení uložit sankci, ve většině případů tak nečiní.  

Povinnost doplatit daně přechází na dědice stejně jako vyrovnání závazků vůči správě sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovně. 

Je třeba také podat to tří měsíců daňové přiznání, a to od začátku roku do dne úmrtí. To je však jen první krok - správce pozůstalosti by měl podat další přiznání ode dne smrti do skončení řízení o pozůstalosti (do 30 dnů ode dne skončení) a je také podle délky trvání řízení o pozůstalosti bude třeba v mezičase podat přiznání za období mezi smrtí a koncem kalendářního roku.  

Sestavování daňového přiznání za podnikatele je poměrně složité a vyplatí se obrátit na daňového poradce. 

 

Zdravotní pojišťovny 

Postup se u jednotlivých zdravotních pojišťoven do jisté míry liší, vždy je dobré se o něm v konkrétních oblastech poradit na jejich informační lince nebo pobočkách. Komplikovaná bývá situace v případě, že zemřelý byl osobou samostatně výdělečně činnou – pak je třeba na zdravotní pojišťovně vždy podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ.  

Popisujeme zde příklady, jak postupovat v základních věcech u Všeobecné zdravotní pojišťovny a Oborové zdravotní pojišťovny – i ony doporučují obrátit se s konkrétními situacemi na jejich informační linku nebo webové stránky. 

Jak postupovat v případě, že manžel zemřel a vdova musí vyřešit případné závazky nebo přeplatky vůči zdravotní pojišťovně? 

Všeobecná zdravotní pojišťovna: Případné přeplatky za nákup léků je třeba vyřídit v průběhu řízení o pozůstalosti nebo po něm - zajděte do pojišťovny a podle vašeho podílu na dědictví vám budou vyplaceny, a to bankovním převodem nebo složenkou nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jste předložila výsledek řízení o pozůstalosti. Tyto částky nelze vyplatit na pracovišti VZP v hotovosti. 

Oborová zdravotní pojišťovna: Zdravotní pojišťovna přeplatky a nedoplatky sama hlásí do pozůstalostního řízení. V závislosti na výsledku pozůstalostního řízení, pokud je ustanoven dědic, vyplatí pojišťovna přeplatky na pojistném nebo regulačních poplatcích určenému dědici. Nedoplatky na pojistném jsou vymáhány po skončení pozůstalostního řízení od dědiců, kteří odpovídají za pasiva dědictví. Zdravotní pojišťovna se obvykle dozví od notáře výsledek pozůstalostního řízení. Přeplatky se zasílají šekovou poukázkou na adresu dědiců, je možné požádat i o zaslání na účet. V případě zděděných dluhů je zaslána dědicům výzva k úhradě dluhu. Je možné požádat o splátkový kalendář a splácet dluh postupně. Dědicům doporučujeme podat si žádost o prominutí penále, které může být prominuto po úplném zaplacení dluhu na pojistném. Pozůstalostní řízení může být zastaveno (z důvodu nedostatku majetku zesnulého) a zdravotní pojišťovna není oprávněna dluhy po pozůstalých vymáhat. 

Je třeba odhlásit  zesnulého manžela nebo se to děje automaticky? 

Všeobecná zdravotní pojišťovna: Oznámení za vás udělá matrika, a to o osmi dnů od zápisu o úmrtí. Nejste ani povinni vrátit kartičku pojištěnce, ale nic tím nezkazíte, i s ohledem na její zneužití. Povinnosti ve vztahu ke zdravotní pojišťovně zemřelého mají dědicové jen v případě, že šlo o osobu samostatně výdělečně činnou (více zde). 

Oborová zdravotní pojišťovna: Odhlašování zesnulého manžela není ze strany pozůstalých nutné. Zdravotní pojišťovna dostává informace o zemřelých z centrálního registru pojištěnců. Vrácení kartičky pojištěnce není povinností. 

 

Živnostenský úřad 

Pokud zesnulý podnikal a má živnostenský list, nahlaste úmrtí na živnostenském úřadu. Živnost zaniká dnem úmrtí, ale pro jistotu je dobré to nahlásit. 

V živnosti zemřelého je také možné pokračovat, a to i po dobu dědického řízení. Řídí se to § 13 zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (v platném znění). Pokračovat mohou osoby v tomto pořadí: 

• správce pozůstalosti, anebo vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti, 
• dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti, 
• dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner, i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti, 

• insolvenční správce ustanovený soudem podle zvláštního právního předpisu, nejdéle však do skončení insolvenčního řízení, a likvidační správce, 
• pozůstalý manžel nebo partner splňující podmínku uvedenou v písmenu c), pokud v živnosti nepokračují dědicové, nebo 
• svěřenský správce, pokud byl závod pořízením pro případ smrti vložen do svěřenského fondu. 

Pokud se někdo z výše uvedených rozhodne pokračovat v živnosti, aby uchoval obchodní vazby, musí o tom informovat živnostenský úřad do tří měsíců po úmrtí podnikatele. Identifikační číslo zůstane stejné. Po ukončení dědického řízení má však tento podnikatel tři měsíce na to, aby si vyřídil vlastní živnostenské oprávnění a tedy i nové identifikační číslo.  

Ostatní úřady a instituce 

Možný komplikacím do budoucna se vyhnete, pokud úmrtní nahlásíte všude tam, kde byl partner uvedený jako kontaktní osoba za domácnost nebo služby přímo využíval. Může to být například odvoz odpadu evidovaný na obecním úřadě (tam přepíší jen službu na vás a nic se měnit nebude), ale také třeba knihovna, lékař apod. 

Povinností je odevzdat na obecním úřadě podle místa bydliště řidičský průkaz, a to bez zbytečného odkladu, stejně jako cestovní pas. Zbrojní průkaz se odevzdává na Policii ČR. 

 

Otázky a odpovědi

S osobou mě blízkou prožívám následující situaci. Zemřel podnikatel - osoba samostatně výdělečně činná, která vede podvojné účetnictví. Jeho partnerka nemá žádné oprávnění nakládat  s majetkem  firmy, která má několik zaměstnanců a předmět podnikání nákup a prodej. Podle mého názoru je do dne, kdy proběhne dědické řízení nutno, aby činnost dále pokračovala. Jaký je právní postup v této záležitosti?
Podle prezidenta notářské komory ČR Radima Neubauera je možné popsanou situaci řešit ustanovením tzv. správce pozůstalosti. Pozůstalostnímu soudu (okresní soud, v jehož obvodu měl zůstavitel hlášené poslední trvalé bydliště) co nejdříve doložte úmrtí podnikatele úmrtním listem, případně zprávou o ohledání, a požádejte o ustanovení správce pozůstalosti. Může jím být například i partnerka zemřelého – pokud s tím bude souhlasit. Jestliže už bude v době podání žádosti znám či pověřen notář, tak mu ji soud postoupí. V opačném případě jmenuje správce pozůstalosti sám.